Oko funguje na principu lomu světla. To znamená, že mění směr paprsků, které jím prochází. Nevykazuje-li žádnou vadu, vytváří se obraz pozorovaných předmětů vždy na sítnici. Pro vaši lepší orientaci s odbornými termíny, se kterými se setkáte, v této sekci uvádíme jednoduché vysvětlení očních vad.
Krátkozrakost i dětská (Myopie)
vidíte špatně na dálku a dobře na krátkou vzdálenost. Mhouříte oči při pohledu do dálky? Díváte se při čtení či psaní příliš zblízka? Pokud ano, jsou to příznaky myopie. Důvodem je „příliš dlouhé oko“. Obraz se tvoří před sítnicí, místo na sítnici. Myop vidí špatně na dálku, ale velmi dobře na blízko. Vzdálenost, na kterou myop vidí ostře, je tím kratší, čím je myopie vyšší. Myopie je vrozená zraková vada, která se nejčastěji začíná projevovat po šestém roce a během dospívání. Je-li ukončen celkový růst organismu (20.-25. rok), vývoj myopie se zpravidla stabilizuje.
Dalekozrakost (Hypermetropie)
vidíte dobře na dálku, ale z krátké vzdálenosti jsou Vaše oči unavené. Důvodem je „příliš krátké oko“. Obraz se tvoří za sítnicí, místo na sítnici. Hypermetrop vidí špatně nejen na blízko, ale i na dálku. Když se mu podaří zaostřit na dálku, je to pouze na základě značné námahy očí a následné únavy. Lehká hypermetropie probíhá většinou nepozorovaně do 35-40 let.
Astigmatismus i dětí
máte problém s viděním paralelně běžících čar ve vodorovné, svislé nebo diagonální poloze, a to jak na dálku, tak i na blízko. Stává se, že můžete zaměnit x za + nebo zaměňujete velmi podobné znaky např. písmena D, O, H, N, M nebo číslice 6, 8, 9, 0. Jedná se o nepravidelné zakřivení oka. Nejčastěji bývá způsoben různým zakřivením převážně přední plochy rohovky. Normální rohovka má kulový tvar. Paprsky vcházející do oka nevytváří jedno ohnisko, ale dvě na sebe kolmé osy v různé vzdálenosti, což způsobuje neostré vidění a zkreslení. Astigmatismus vyvolává bolesti hlavy a únavu očí. Většinou se jedná se o vrozenou vadu.
Měkká nitrooční čočka (Presbyopie)
neboli česky stařecká vetchozrakost. S přibývajícím věkem ztrácí měkká oční čočka svou pružnost, a proto se nemůže tak lehce vyklenout, a tím upravit svou optickou mohutnost na blízko. Tento jev se objevuje u každého z nás po 40. roce života. Elasticita oční čočky při vidění na blízko se snižuje až do věku 65ti let, kdy prakticky vymizí. První příznaky presbyopie lidé většinou zjistí, když nemohou navléknout nit na jehlu nebo mají krátké ruce při čtení.